Hádala se hlava s tělem

Hodně lidí v tyto dny nadšeně sdílí a diskutuje články o “úspěchu” italského neurochirurga Sergia Canavera s přišitím mrtvé lidské hlavy k mrtvému (jinému) lidskému tělu. Zákrok zřejmě skutečně proběhl. Trval sedmnáct hodin, a Canavero po jeho konci hrdě pronesl následující větu: “Všichni říkali, že něco takového není možné, ale operace byla úspěšná!” Fajn. Máme neurochirurga, který přišití hlavy jedné mrtvoly k tělu druhé mrtvoly označuje jako operaci. Co k tomu dodat? Něco asi ano…
 

Continue reading

Posted in Článek | Tagged , , , , , , , , , , | Comments Off on Hádala se hlava s tělem

Ve stínu Říše

I stalo se, že v polovině měsíce listopadu 2017 spatřila slunce světa antologie fantastických povídek s názvem Ve stínu říše. Za počinem tímto stojí nakladatelství Epocha, jmenovitě páni editoři Leoš Kyša a Boris Hokr. Leoš Kyša jest současným předsedou českého spolku skeptiků Sysifos, což už samo o sobě zaručuje určitou minimální kvalitu knižního počinu!

Součástí antologie je vedle textů například Petra Stančíka, Františka Kotlety nebo Davida Šenka i má nevesele humorná sci-fi povídka Digimengele o trojici neonacistických výtečníků, zbabrané spiritistické seanci a duchovi jistého nechvalně proslulého německého lékaře, který se vtělí do travní sekačky.

Přemýšlíte o tom, že byste sobě nebo svému pubertálnímu potomstvu nadělili letos pod stromeček knihu? Nepřemýšlejte více a učiňte tak! Nadělte jim Ve stínu Říše!

Continue reading

Posted in Článek | Tagged , , , , , , , , , , , , , , , , , , , | Comments Off on Ve stínu Říše

Víš, co nevíš?

Člověk žije ve spoustě nejrozmanitějších klamů a iluzí, které pro něj soustavně vytváří jeho vlastní mozek. Jejich účelem je zjednodušit nám naši existenci a učinit ji co možná nejsnesitelnější. Jednou z těchto iluzí je falešný dojem ucelenosti našich vzpomínek. Na první dobrou se každému z nás může zdát, že má dokonalý přehled o svém pomyslném paměťovém archivu. Má dojem, že ví přesně co, kdy, kde jak a s kým…

Continue reading

Posted in Článek | Tagged , , , , , | Comments Off on Víš, co nevíš?

Ezokreatura Michal Brozman

Boj s ezoterickými vyšinutci je boj s lidskou stupiditou. Většinou ho nelze vyhrát, neboť proniknout k tělu samotného vyšinutce znamená prorazit skrz bariéru tvořenou těly jeho fanatických stoupenců a zhutnělou pavědeckou demagogií, ale pokoušet se o tento boj je nutné. Dnes bych po dlouhé době tolerance bludů kolem své nepatrné maličkosti rád poukázal na nebezpečnou manipulativní kreaturu jménem Michal Brozman.

Continue reading

Posted in Článek | Tagged , , , , , , , , , , , , | Comments Off on Ezokreatura Michal Brozman

O medvědovi Brutálovi a včelí královně Pipince

 

Za devětadevadesáti devíti  lesy a třemi mýtinami, v hustém lese Bukoskřelci, bylo v dutém buku včelí hnízdo plné šťavnatého strdí, spokojených larev a ještě spokojenějších včel. Hnízdu vládla moudrá a všemi oblíbená včelí královna Pipinka milovaná snad i tou nejposlednější trubčí kuklou. Včely spolu žily šťastně a spokojeně, ostatní zvířátka se od jejich domova držela v uctivé vzdálenosti, a zdálo se, že tento blažený stav potrvá věčně. To byl však veliký omyl…

Continue reading

Posted in Povídka | Tagged , , , , | Comments Off on O medvědovi Brutálovi a včelí královně Pipince

Kde se doopravdy vzali sluníčkáři?

Řekne-li se sluníčkář nebo sluníčkový člověk, většina si nejspíš představí osobu v batikovaném šatu, slaměném klobouku a s dredy na hlavě, která pokuřuje zelený list a divoce kolem sebe mává cedulí s nápisem “Uprchlíci vítejte!” Nahlížen optikou průměrného Čecha je sluníčkář naiva věřící v multikulturní model společnosti,  někdo, kdo se zaštítěn heslem Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí ze všech sil snaží bojovat za práva cizinců “tmavší pleti,” aniž by se nějak výrazněji zajímal o osud vlastní …ehm…vlastní vlasti. Za antagonisty sluníčkářů pak můžeme považovat Xenofoby, zkráceně fobíky, osoby mající ve srovnání se sluníčkáři zcela obrácený žebříček hodnot: Zájmy národu jsou jim bližší než zájmy přistěhovalců. A samozřejmě také zbožňují intelektuální hudební uskupení Ortel, drsňácké koženkové bundy, Ortel, baseballové pálky, tetování a Ortel. A Orlík. No… popojedem.

Jenže kde se vlastně výraz sluníčkář vzal? Pustil jsem se do průzkumu a dostal se až k samé počáteční nahé sluníčkářské singularitě a vůbec prvnímu sluníčkáři. Respektive sluníčkářce.

Continue reading

Posted in Článek | Tagged , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , | Comments Off on Kde se doopravdy vzali sluníčkáři?

Pro děti a mládež?

To, že za socialismu filmoví tvůrci do svých děl často pašovali skryté metafory a dvojsmyslnosti týkající se tehdejší politické situace, je známá věc. Restrikce byla tvrdá, cenzoři neústupní, takže pokud si mělo do filmu najít cestu něco protistátního, muselo to být zabaleno do stranicky líbivého rudého hávu a tvářit se tak nevinně jako ozdobná spona na kravatě Lubomíra Štrougala. Češi v těchto skrytých odkazech byli mistři a jejich umělecky-protistátní činnost si jistě i odstupem času zaslouží ocenění. V československém filmovém fondu však lze narazit i na skrytá sdělení zcela apolitického rázu…

Continue reading

Posted in Nezařazené | Tagged , , , , , , , , , , , , , | Comments Off on Pro děti a mládež?

Podivuhodné karbanátky

Koitem doposud nepropojení milenci, gymnazisté Matěj s Veronikou, se loudali ze školy.

“Bude to dobrý, uvidíš,” řekla dívka.

“Ne, nebude,” odpověděl mladík. “Bude to katastrofa jako každej rok. Mám chuť vůbec se nevracet domů a zůstat přes noc někde pod mostem.”

“Myslím si, že to přeháníš,” uklidňovala Veronika Matěje. “Vaši jsou hrozně fajn, všechno ti dovolí, nestaraj se o to, s kým co a kde děláš, nehlídaj tě, co já bych za tohle dala. “

Matěj zavrtěl hlavou. “Dnes je mi osmnáct. Z jejich pohledu jde o něco výjimečnýho, o významnej okamžik v mým životě. Chápej, ujížděj na numerologii, Ájurvédě, krmí se jenom tím, co neprošlo varem, a v ložnici jim nad postelí visí obrovská papundeklová pyramida. Vždycky, když to spolu dělaj, tak ji na sebe spustí a myslí si, že se jim díky tomu už nikdy nenarodí žádný další postižený dítě.”

Continue reading

Posted in Povídka | Tagged , , , , , , | Comments Off on Podivuhodné karbanátky

Sebeklam Karla Janečka?

Někteří z vás možná zaregistrovali vznik projektu Karla Janečka s názvem Prezident 21. V meritu věci jde o web, který funguje jako platforma pro, dejme tomu, testovací volby příští hlavy České republiky. Jako kandidáta může kdokoliv nominovat kohokoliv, kdo splňuje potřebné podmínky (občan české republiky, který dosáhl věku čtyřiceti let a mající právo volit ) vyjma samotného Karla Janečka. Během hlasování lze udělit tři pozitivní hlasy a jeden hlas negativní. Účelem projektu, kterému jeho autor říká “hra,” je údajně najít takového kandidáta, který by vyhovoval co největšímu množství občanů. Jak prosté. Celé věci jsem ze začátku velmi fandil a hlasování “nanečisto” se dokonce sám zúčastnil.
 
Postupně se ale ukázalo to, čeho jsem se obával. Ankety se účastní víceméně jen lidé z názorové bubliny (echo komory, chcete-li) kolem samotného pana Janečka. Pouze tito lidé anketu anketu šíří, přičemž tak činí hlavně na Facebooku. Díky tomu se o projektu nemá šanci dozvědět v podstatě nikdo mimo toto médium…
 

Continue reading

Posted in Článek | Tagged , , , , , , | Comments Off on Sebeklam Karla Janečka?

Trump v echo komoře

V současnosti jsou veřejnoprávní média průměrným Evropanem vnímána (nevím, jestli právem či neprávem) jako nástroj části mocenských elit – jedinec jim důvěřuje pouze bodově, vždy v tom případě, kdy informace, kterou mu zprostředkovaly, nějakým způsobem podporuje jeho osobní přesvědčení o nějaké konkrétní věci, jevu, atd…
Continue reading

Posted in Článek | Tagged , , , , , , , , , | Comments Off on Trump v echo komoře