Tag Archives: próza

Dva světy

Alvínino děložní svalstvo prodělalo další stah. Žena zařvala bolestí, vzepjala se do oblouku a snad už po sté proklela svého přítele. „Hajzle jeden hnusnej! Já pro tebe dělám všechno, uklízím, vyvářím co si poroučíš, v jednom kuse rodím a co děláš ty? Totálně … Continue reading

Posted in Povídka | Tagged , , , , , , , , , | Comments Off on Dva světy

Darkening

Oslepující záře reflektorů změní na moment místnost v bílé peklo. První půlvteřina atomového výbuchu. Pak k nám začnou do kuchyně ze stroje vyskakovat obrněná ramba. Očekávám, že se na mě ihned sesypou, nehodlám jim klást odpor, po zkušenostech, jež s nimi po všech … Continue reading

Posted in Povídka | Tagged , , , , , , , | Comments Off on Darkening

Domeček na počasí

Už jako malé dítě, navštěvující mateřskou školu, mě mnohem víc než zevnějšky zajímaly vnitřky věcí. Byl jsem doslova posedlý zjišťováním, jak fungují předměty a zařízení, se kterými jsem každý den přicházel do styku. Moji drazí rodičové rychle dospěli k tomu, … Continue reading

Posted in fejeton | Tagged , , , , | Comments Off on Domeček na počasí

Železný Lotos

V tohle roční období jsou ulice po šesté hodině jako vymetené. Jdu po Náměstí bratří Čapkových a potkávám pouze shrbené podlidi v dlouhých špinavých pláštích, spěchající s nákupními taškami plnými jídla do domovů svých majitelů. Z kanálů stoupá pára, žulová dlažba se slizce leskne … Continue reading

Posted in Povídka | Tagged , , , , , | Comments Off on Železný Lotos

Rodina z podkroví

Porodní křeče se dostavily zcela nečekaně, zrovna když Matka připravovala svým odrostlým ratolestem rybí vývar. Pod náporem surových kopanců, které jí začal uštědřoval plod, domáhající se vypuštění na světlo syrové reality, se svalila na zem a počala neartikulovaně skřekotat.

Posted in Povídka | Tagged , , , , , , | Comments Off on Rodina z podkroví

Tři matky

Energie epileptického záchvatu   „Domluva byla taková, že si na tom místě ničeho nevšimneš.“ „Prosím tě, nechej mě, nevěděl jsem, že to je tak důležitý, nemiř na mě tím kvérem, doprdele!“ „Věděl jsi to. Věděl jsi všechno, co jsi vědět … Continue reading

Posted in Povídka | Tagged , , | Comments Off on Tři matky

Kyselo v Semilech

Dobrý den, vážené dámy, dobrý den, vážení pánové. Před začátkem komentované prohlídky, bych vás rád všechny upozornil, že zábradlí našeho levitoria má občas tendenci uštědřovat hostům rány statické elektřiny, proto můžete-li, nedotýkejte se ho. Sáčky na zvracení vám v případě potřeby … Continue reading

Posted in Povídka | Tagged , , , , | Comments Off on Kyselo v Semilech

Místnost plná tmy

Prázdný byt paní Cufalové,  23:31 Tma a ticho. Do lavoru v předsíní každých dvacet vteřin dopadá kapka vody z prosakujícího odpadu. Lavor je skoro plný. O osmnáct minut později začne přetékat. Z kuchyně se ozývá tichý šelest. Nejspíš to budou myši. Hodiny v obývacím … Continue reading

Posted in Povídka | Tagged , , | Comments Off on Místnost plná tmy

Čepice z ostrorepa

Scéna: Na jevišti alespoň dvacet centimetrů skutečného plážového písku. Nasvícení vytváří dojem slunečného dne. Postavy: Tři starší muži oblečení do jednodílných černobílých pruhovaných dámských plavek. Jejich pracovní název – Anonym A, Anonym B, Anonym C

Posted in Nanopróza | Tagged , , , | Comments Off on Čepice z ostrorepa