Tag Archives: próza
Dva světy
Alvínino děložní svalstvo prodělalo další stah. Žena zařvala bolestí, vzepjala se do oblouku a snad už po sté proklela svého přítele. „Hajzle jeden hnusnej! Já pro tebe dělám všechno, uklízím, vyvářím co si poroučíš, v jednom kuse rodím a co děláš ty? Totálně … Continue reading
Darkening
Oslepující záře reflektorů změní na moment místnost v bílé peklo. První půlvteřina atomového výbuchu. Pak k nám začnou do kuchyně ze stroje vyskakovat obrněná ramba. Očekávám, že se na mě ihned sesypou, nehodlám jim klást odpor, po zkušenostech, jež s nimi po všech … Continue reading
Domeček na počasí
Už jako malé dítě, navštěvující mateřskou školu, mě mnohem víc než zevnějšky zajímaly vnitřky věcí. Byl jsem doslova posedlý zjišťováním, jak fungují předměty a zařízení, se kterými jsem každý den přicházel do styku. Moji drazí rodičové rychle dospěli k tomu, … Continue reading
Železný Lotos
V tohle roční období jsou ulice po šesté hodině jako vymetené. Jdu po Náměstí bratří Čapkových a potkávám pouze shrbené podlidi v dlouhých špinavých pláštích, spěchající s nákupními taškami plnými jídla do domovů svých majitelů. Z kanálů stoupá pára, žulová dlažba se slizce leskne … Continue reading
Rodina z podkroví
Porodní křeče se dostavily zcela nečekaně, zrovna když Matka připravovala svým odrostlým ratolestem rybí vývar. Pod náporem surových kopanců, které jí začal uštědřoval plod, domáhající se vypuštění na světlo syrové reality, se svalila na zem a počala neartikulovaně skřekotat.