Category Archives: Nanopróza

Křik makovic

Posted on 8.7.2020 by Nezahrada

Spali jsme na půdě. Všichni tři až po bradu přikrytí starým pytlem, co páchnul myšinou.Báli jsme se a tiskli se k sobě. Tři ztracená štěňata. Kdekdo by řekl: Děti u babičky na prázdninách.Ano, to platilo přes den, kdy svítilo slunce, … Continue reading →

Posted in Nanopróza | Tagged , , , , | Comments Off on Křik makovic

Bez vnadidel to nejde

Posted on 21.3.2014 by Nezahrada

Na otázky typu “píšeš teď něco?” odpovídám “Ale jo. Já furt něco píšu.” A nelžu! Práce na třetí (ve skutečnosti však třetí a půlté) knize pokračuje a dá-li pámbu, či co to tam nad námi na nebi za vousy visí, … Continue reading →

Posted in Článek, Nanopróza | Tagged , , , | Comments Off on Bez vnadidel to nejde

Čepice z ostrorepa

Posted on 24.11.2012 by Nezahrada

Scéna: Na jevišti alespoň dvacet centimetrů skutečného plážového písku. Nasvícení vytváří dojem slunečného dne. Postavy: Tři starší muži oblečení do jednodílných černobílých pruhovaných dámských plavek. Jejich pracovní název – Anonym A, Anonym B, Anonym C

Posted in Nanopróza | Tagged , , , | Comments Off on Čepice z ostrorepa

Pingpongová kostnice

Posted on 19.11.2012 by Nezahrada

Mám chuť vzít bednu s několika tisíci pingpongovými míčky, lihovou fixu a kanagom, vypravit se s tím v noci do Sedlecké kostnice a všem lebkám vyrobit oči. Představte si ten údiv, když by ráno přišli první hosté. Co by se … Continue reading →

Posted in Nanopróza | Leave a comment