Ve třetí části Pripjaťských orgasmů manželé Chcapotkovi blíže poznají mutanty pana Landy, načež dojde k řadě obscénností a jedné mohutné poševní erupci.
Muž ve fraku vedl své zákazníky do města, které bylo městem vlastně už jenom z jedné poloviny. Z poloviny druhé šlo o smíšený, neudržovaný les. Kráčeli hustou mlhou, míjeli opuštěné brutalistické stavby a panelové domy. Vlad Landa si vesele prozpěvoval, ostatní ovšem zařezaně mlčeli. Emil pokukoval po své obézní manželce, jestli náhodou neprojevuje znaky znepokojení, ta však své sádlo a faldy nesla Pripjatí zcela klidně, brunátnou tvář jí zdobil nepřítomný škleb. I on se proto rozhodl být klidný, ačkoliv tentokrát to dalo celkem zabrat.
Mlha byla s každým dalším krokem hustší a hustší. Manželům Chcapotkovým kondenzovala na šusťákových soupravách spousta vlhkosti, během několika minut byli mokří, jako kdyby je někdo vymáchal v řece. Když už to vypadalo, že turisté kráčí nějakým nesmírným parním kotlem, v němž se co nevidět zalknou, mlha se záhadně zvedla a zrakům všech přítomných odhalila rozlehlé prostranství mezi panelovými domy. Na tomto prostranství se nacházelo cosi na způsob svépomocí postaveného romantického zámku. Bizarní architektonická asambláž, zcela očividně postavená z toho, co dům dal, byla na rozdíl od okolních paneláků, které kolem ní vytvářely pomyslný betonový val, jednoznačně obývána. Z oken se linulo narůžovělé světlo, bylo slyšet tlumenou swingovou hudbu a čísi poněkud nepříčetný smích.
Nad vstupní bránou svítil růžový neonový nápis A-Gama. Byli u svého cíle.
„Tak pojďte, přátelé, ostych je zakázán, chovejte se jako doma,“ kynul pan Landa svým hostům a pobízel je k pohybu. Turisté prošli bránou, následně všemožným bejlím zarostlým nádvořím a vstoupili do objektu, v němž mělo dojít k údajnému resetu jejich zmrtvělých manželství.
***
Hned za vstupními dveřmi, v hale sice prostorné, nicméně vybavené jen velice levným socialistickým nábytkem, usadil bordelpapá své čtyři hosty na nízké židličky podobné školním a pak si spokojeně pověsil ruce za palce do kapes. „Naši drazí hosté,“ spustil. „Než se společně vrhneme do víru svinských orgií, vyslechněte, prosím, něco málo nudných, ovšem důležitých, úvodních slov. Bordel, v němž se právě nacházíte, jsme si my, obyvatelé zdejší radiační Zóny, vybudovali zcela sami bez intervence vnějšího světa. Původně se mělo jednat o podnik určený striktně pro místní, rychle jsme ale pochopili, že to, co nabízíme, spíš než našinec ocení host ze světa mimo Zónu. Změnili jsme proto svou filosofii a otevřeli se primárně cizincům. Vy, přátelé, máte tu čest stát se našimi prvními oficiálními hosty ze zahraničí.“
V tu chvíli se ozvala žena z páru mlčenlivých Plzeňáků. „Vážně je pravda, že úplně všichni v tomhle bordelu jsou mutanti?“
„Tak jest,“ usmál se Vlad Landa. „Konkrétně sexuální mutanti, zrůdy rozkoše.“
„A i vy jste mutant?“ Odhodlal se ke slovu Emil Chcapotka.
Landa pokýval hlavou. „Samozřejmě. Má specifika, kterými se odlišuji od běžného Homo sapiens, jen nejsou na první pohled vidět. Takových jako já je tu samozřejmě mnoho. Mutace našinců jsou často interní a projevují se jenom v určitých chvílích, například při análním styku nebo naopak při dlouhé sexuální abstinenci.“
Marcela sebou na židli nepokojně šila. Představovala si, jak se v A-Gamě hned vrhne na zdeformované mužské společníky a na jejich údy se navlékne svými tělesnými otvory. Teď nejenže tu žádného neviděla, ale navíc dostávala i nudnou přednášku, z níž chápala v průměru jen každí třetí slovo. V kundě jí po dlouhé cestě již pocukávalo, chuť na koitus se stávala nesnesitelnou. Vymrštila se z židle na nohy a vykřikla: „Ukaž mutaci!“
„Paní Chcapotková, jste vy mi ale nedočkavá,“ zasmál se bordelpapá. „Ale když tak naléháte, dovolím si malou demonstraci!“
Došel k Marcele, rozepnul si poklopec a z kalhot vytáhl nadprůměrně vyvinutý pohlavní úd. Moment ho jen tak přehazoval z dlaně do dlaně, pak stáhl předkožku. Marcela zafuněla překvapením. Místo žaludu měl Vlad Landa ohromnou oční bulvu. Ta se ihned na překvapenou českou primitivku zahleděla a provokativně na ni párkrát mrkla.
„Jak s tím močíte?“ Zeptal se Emil.
Landa pokrčil rameny. „Pláču.“
Marcela byla šokovaná a zděšená, nicméně jen v tom nejlepším slova smyslu. Nedokázala se déle ovládat. Chytila Vlada za vejce, přitáhla si ho k sobě a nezvyklý pohlavní úd si až po chlupy na podbřišku narvala do chřtánu.
„Váš jícen je uvnitř tak nádherný!“ Zaúpěl přerývavě Vlad Landa. „Šedorůžový a pokrytý drobnými sexy aftíky!“ Popadl Marcelu za odstávající boltce a začal ji divoce šoustat do tlamy bez ohledu na fakt, že jsou na místě přítomny další tři osoby. Paní Chcapotková, s očima obrácenýma v sloup, přijímala žilnatý penis a přídatný zrakový orgán v jednom s ohromnou chutí. Konečně měla v hrdle něco, co velikostně předčilo uzenou moravskou klobásu.
Po dvou minutách živelné orální penetrace se Vlad orgasticky rozkvílel, vyškubl Marcele falus z úst, rukou v bílé rukavici chytil ženu za jazyk, sklonil svůj obličej k ženině a začal ejakulovat. Nejprve z koutku levého oka, pak z pravého. Výstřiky byly mohutné, řádně rosolovité a žena je všechny s chutí spořádala.
Emil civěl na svou manželku a Vlada Landu, jak si svého klábrdóna otírá do krajkového kapesníku a vrací ho zpět v kalhoty. Jeho vlastní slimejš byl po dlouhé době poměrně slušně ztopořený a tlačil ho ve slipech. Měl chuť vyprostit ho ze sevření spodního prádla a začít onanovat, nicméně dokázal se ovládnout.
„Tak co? Líbilo?“ Řekl mírně samolibě bordelpapá a znovu své ruce zahákl palci do kapes.
Tehdy se vůbec poprvé nechal slyšet tichý muž z Plzně. „Fascinující!“ Vykřikl nadšeně. „Vaše chámovody musí být vskutku úctyhodné délky, když ráčíte ejakulovat takto ze slzných kanálků! Bude-li to možné, výhledově bych si s vámi také rád zasouložil. Vaše mutace je naprosto unikátní. Zaslouží si být hlouběji poznána a zdokumentována.“ Pak se uklonil směrem k Chcapotkovým a řekl. „Mimochodem, jmenuji se Bořivoj Flígr. Jsem evoluční biolog toho času na odpočinku, nicméně sem tam pořád ještě publikující. Zabývám se vlivem ionizujícího záření na živou hmotu a jeho případným využitím coby katalyzátoru přirozené evoluce.“
„…a nezapomeň dodat, že seš teplouš,“ dodala příkře jeho manželka. „Pětadvacet let žiju s buzerantem a přijdu na to až na starý kolena, chápete to?“
Flígrova tvář nabyla nachového tónu značícího potlačovaný hněv. „Kolikrát ti budu, drahá, opakovat, že jsem jen zvídavý bisexuál. Zvídavý! To je, prosím, terminus technicus. Preferuji sex s ženami, pouze občas cítím určitou potřebu zašpásovat si s příslušníkem stejného pohlaví.“
„Tsche…“ odfrkla si paní Slezáková znechuceně. „Jasně, ty starej dobytku.“
„A přesně proto tu dnes jste!“ Vstoupil do sváru Plzeňáků Vlad Landa. „Manželské problémy, přechozené vztahy, syndrom náhlé intimní nekompatibility. My, děti katastrofy, vám pomůžeme vaše vztahy zachránit prostřednictvím sexuálního restartu. Nuže, nebudeme to dále odkládat. Nástup!“
Na ta slova třikrát hlasitě tlesknul. Z reproduktorů na stěnách se rozeznělo Sing sing sing od Bennyho Goodmana a do haly se ze všech stran začaly hrnout všemožné hříčky přírody v lascivních úborech.
Kolem Emila se ihned jala točit jakási obstarožní kurva v černé noční košilce. Ovinula postaršího Čecha pažemi a důvěrně mu promasírovala ramena. „Já jsem Saša,“ řekla se silným ukrajinským přízvukem.
„Já Emil,“ pípl Chcapotka.
„Pozveš mě na drink, Emčo?“
„Jo,“ přitakal muž a ohlédl se po své manželce, které se k nohám plazilo cosi velmi podobného chobotnici. Mělo to mužskou hlavu, pod nosem knírek, zanedbatelně malé tělíčko a velké množství dlouhých chapadlovitých penisů.
“To je náš Miran,“ řekla kurva Saša. „Tvá stará si to s ním užije, je to vynikající lízač, píchač a, jak asi tušíš, taky mistr na bondage. Ty si to zase užiješ se mnou, takže nemusíš žárlit.“
„Já nežárlím,“ odpověděl Emil a nelhal. Pak sjel kurvu pohledem od hlavy k patě. „Neuražte se, prosím, madam, ale jak přesně ráčíte být zmutovaná? Nevidím na vás nikde nic nezvyklého.“
Saša na Emila spiklenecky mrkla. „Nech se překvapit.“
Došli k baru sbitého z hrubých smrkových fošen a obsluhovaného divnou shrbenou kreaturou. Usedli na barové židličky a Emil poručil dva džusy s vodkou. Nic lepšího ho nenapadlo. Srkali ten sladký sajrajt jak mouchy rozteklou zmrzlinu, hleděli si zpříma do očí. Emilův drobný údek napínal látku šusťákových kalhot, nápadné vybouleniny by si nevšiml snad jen šeroslepý. Muž se nesmírně styděl, červenal se, zároveň byl však po dlouhé době vzrušený z něčeho životného, opravdového, z žádného dětského nebo zoofilního porna. Obraz Marcely pohlcující Vladova vidoucího šulina měl stále v hlavě a nedokázal ho z ní dostat. Už dřív měl pocit, že je tak trochu kandaulista, ale doposud neměl příležitost si to ověřit. Možná na celém tomhle našem zvráceném dobrodružství přeci jenom něco bude, napadlo ho. V Pripjati jsme ani ne pár desítek minut a člověk žasne, co se o sobě dozvídá a co mu to dělá s tělem.
Saša si k němu poposedla blíž a položila mu dlaň na stehno. „Nad čím přemýšlíš?“
„Jen tak. Nad sebou, manželkou, co bude a podobnými patetickými kravinami,“ řekl.
Mutantka mu přes šusťákovky promnula ztopořený klacík. Emil, od Marcely zvyklý na všelijaké uštěpačnosti, čekal, že se mu kurva za jeho pohlavní podprůměrnost vzápětí vysměje, to se však nestalo. „Všechno bude v cajku, nedělej si starost, teď je teď, o starou se nestrachuj, máš tady mě,“ zašepotala mu do ucha, načež mu ho chlípně vymetla jazykem horkým co čerstvě vyvržené ovčí vnitřnosti. „Dopijeme a půjdeme nahoru, kocoure.“
***
Falický chobotničák Miran byl tou dobou s Marcelou už v pokoji na druhém patře. Seděl jí za krkem, lízal na šíji a schvacoval svými dlouhými penisy. Nejdřív na ní roztrhal její příšernou šusťákovou soupravu a pak se vrhl na obnažené tělo. Žaludy třel ženiny bradavky, vnitřní strany stehen, podkolenní jamky i vystouplé pleteně křečových žil. Marcela slastně skučela. Od svých juvenilních milenců nebyla na podobné projevy intimní něhy zvyklá. Na ty vždycky skočila, chvilku se živelně ramlovalo, případné ukvapené stříkaly utlumila několika hlasitými prdy, vyvrcholilo se a šmitec. Skoro kvůli všem těm nezkušeným ušákům zapomněla, že její tělo je mnohem víc než jen vulva, vagína, řiť, tuk a celulitida.
Miran snad jako kdyby toto všechno tušil, nevšímal si zatím Marceliných vnějších rodidel a svou něhu soustředil čistě na sekundární erotogenní zóny. Ženě se po necelé minutě rafinované stimulace podlomily nohy a zřítila se na široké dvojlůžko. Zámek se tím žuchnutím otřásl v základech. Mutantní gigolo přešel do druhé fáze dráždění. Svými penisy ženě pevně podvázal ňadra, znehybnil končetiny a českou prasnici pevně přikurtoval k pelesti. Marcela vzrušeně funěla, čekala, co přijde dál, pod rozložitou zadnicí se jí zvětšovala louže poševního sekretu.
Mutant si olízl rty a konečně zamířil do samého epicentra rozkoše. Jazykem sjel po širokém břiše plném těhotenských strií až k vulvě. Znalecky do nozder nasál nymfomančin omračující genitální odér. „Charašo,“ zahučel spokojeně a bez váhání rozchlípil stydké pysky podobné dvěma důkladně rozklepaným krůtím řízkům. V četných slizničních řasách a záhybech vytahané kundy našel koncem jazyka poštěváček velikosti vlašského ořechu, bez prodlení jej začal střídavě lízat a kartáčovat svým knírkem. Marcela něco takové ještě nezažila. Řičela, až se v celé budově klepaly okenní tabulky a v hodinách v kanceláři Vlada Landy se strhlo pero. Mnoho zaměstnanců bordelu A-gama ihned všeho nechalo a běželo se podívat, co se to děje. Vtrhli do nezamčeného pokoje, a když spatřili, jak se Miran na statné české ženě činí, začali ho hlasitě povzbuzovat: Davaj! Davaj! Davaj!
Marcele bylo úplně jedno, že hraje ukrajinským zrůdám divadlo. Posledních zbytků lidské důstojnosti se dobrovolně vzdala již před lety. Řvala a na lůžku se zmítala tak, až dřevo praskalo. Její bartholinské žlázky produkovaly neuvěřitelné množství vaginálního maziva. Blížila se k mohutnému, devastujícímu orgasmu. Miran to vycítil a vteřinu před tím, než u české sexuální turistiky došlo k vyvrcholení, narval jí konečně do rekta, vagíny a úst tři ze svých nejmasivnějších chapadlovitých pyjů.
Pripjatí se rozlehlo orgastické zaržání hlasitostí srovnatelné se sborovým zapěním tří desítek vorvaňů tuponosých. Marcela vrcholila dlouze, intenzivně a její orgasmus doprovodila kataklyzmatická erupce směsi moči a poševního sekretu. Příboj této horké viskózní látky neodmrštil pouze chobotničáka Mirana ale i většinu přítomných čumilů. Všichni skončili na hromadě před dveřmi místnosti.
Nastalo ticho. Marcela ležela na úplně zmáčeném lůžku, nevnímala, z vagíny mezi roztaženými stehny jí v rytmu úderů srdce dostřikovaly poslední zbytky sekretu. Orgasmus byl natolik intenzivní, že na moment přeťal nit kontinuity jejího vědomí. Když přišla k sobě, chvíli jí trvalo, než pochopila, kdo je, kde je a co se stalo. Jakmile se jí však rozsvítilo, zapátrala pohledem po prostoru a našla Mirana. Polochcíplý, s ochablými chapadlopenisy rozhozenými do všech stran, ležel venku na chodbě. Nahá nymfomanka nelenila. Došla k mutantovi, zvedla ho za jeden z cabanů a odnesla jej zpátky do prochcané postele. Těžko říct, jak pro nebohou chobotnici, ale pro Marcelu tenhle večírek teprve začal…
